Zářijové povodně byly osmou nejdražší světovou přírodní katastrofou roku 2024

Přímá škoda způsobená přírodními katastrofami v roce 2024 činí podle odhadů 417 miliard dolarů, což je o 15 procent nad desetiletým průměrem. Vyplývá to z aktuální studie Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2024. Jen sedm z loňských globálních škod přitom svou ekonomickou hodnotou překonalo povodně způsobené tlakovou níží Boris, které v září zasáhly střední Evropu v čele s Českem.     

Úplně nejvyšší vyčíslené celkové škody (economic losses) v hodnotě 78 miliard dolarů měl loni na svědomí hurikán Helene, který koncem září zasáhl východní pobřeží USA. Následuje další z hurikánů, tentokrát říjnový Milton, který v USA a Mexiku způsobil škody za 35 miliard dolarů. Nejdražší evropskou katastrofou byly podle analytiků zajišťovací makléřské společnosti Gallagher Re říjnové bleskové záplavy ve španělské Valencii, které způsobily škody za 12 miliard dolarů. 

Druhou evropskou a osmou světovou nejnákladnější škodou loňského roku jsou pak následky tlakové níže Boris, která v týdnu od 11. do 18. září 2024 zasáhla devět zejména středoevropských států v čele s Českou republikou. Odhad ekonomických škod podle Gallagher Re činí v celém zasaženém středoevropském regionu 9 miliard dolarů, tedy v přepočtu přibližně 218 miliard korun. 

"Zářijové povodně patřily v celém našem regionu k historicky největším přírodním katastrofám, zároveň je ale jasně vidět, že protipovodňová opatření, která následovala po povodních v letech 1997, 2002 a 2013 výrazně pomohla redukovat škody a jejich finanční dopady. Zatímco byla velmi dobře chráněna zejména velká města, venkovské oblasti zaznamenaly proporčně větší škody. „Právě do méně urbanizovaných oblastí by tak do budoucna mělo směřovat více investic preventivního charakteru,“ říká Michael Dubský, ředitel péče o klienty společnosti RENOMIA, která je se společností Gallagher akcionářsky propojená. 

Škody v samotném Česku podle odhadů ministerstva financí činí mezi 25 a 30 miliardami korun. Z toho je dle dat České asociace pojišťoven (ČAP) pojištěná škoda na majetku firem a domácností okolo 19 miliard korun. Pro ilustraci: RENOMIA, největší tuzemský pojišťovací makléř, eviduje u svých klientů z řad firem a jiných právnických osob celkem 1 201 škod souvisejících se zářijovými povodněmi v celkové odhadované výši přes 2 miliardy korun. Pět klientů RENOMIA utrpělo při zářijových povodních škody nad sto milionů korun.     

Do přehledu nejvýznamnějších škod v letošním vydání Gallagher Natural Catastrophe and Climate Report se dostalo ještě dalších pět událostí, které zasáhly i Českou republiku. Nejnákladnější z nich byly podle studie jarní mrazy, které způsobily škody zejména zemědělcům. V celém zasaženém regionu, který kromě Česka zahrnuje ještě Německo, Rakousko a Francii, byly tyto škody vyčísleny na 670 milionů dolarů (v přepočtu přes 16 miliard korun). Následují škody způsobené třemi středoevropskými letními bouřkami Wibke, Zoe a Elke. Škody na českém území podle studie způsobila i velikonoční silná konvektivní bouře, což je označení pro meteorologický jev, který zahrnuje buď tornádo, silný ničivý vítr nebo velké kroupy.  

Studie kromě celkových škod eviduje i kategorii tzv. pojištěných škod (insured losses), které v roce 2024 dosáhly hodnoty 154 miliard dolarů. Škody, které nejsou kryté žádným pojištěním, tedy tzv. Protection GAP, dosáhly tedy podílu hodnoty 63 %, což je o 4 procentní body výše, než je desetiletý průměr.    
 
Kompletní studii Gallagher Re: Natural Catastrophe and Climate Report 2024 si můžete přečíst zde.